Lekce 7:
Ztracený den historie
Věděli jste, že v Bibli existuje jeden velmi důležitý den, na který téměř každý zapomněl? Je ohromující, že si ho uvědomuje jen málokdo, protože je to jeden z nejvýznamnějších dnů v celých lidských dějinách! Není to jen den v minulosti, ale má také význam pro nás nyní i v budoucnosti. Navíc to, co se v tento opomíjený den stane, může mít pozitivní vliv na váš život. Chcete se dozvědět více úžasných faktů o tomto ztraceném dni historie? Pak si pečlivě přečtěte tohoto studijního průvodce.
1. Který den Ježíš obvykle uctíval?
„A přišel do Nazareta, kde byl vychován. A podle svého zvyku vešel v den sobotní do synagogy a vstal, aby četl.“ Lukáš 4:16.
Odpověď: Ježíšovým zvykem bylo uctívat Boha v sobotu.
2. Ale který den historie byl ztracen?
Sedmý den je odpočinek Hospodina, tvého Boha (Exodus 20:10).
Když pominula sobota, velmi brzy ráno, prvního dne v týdnu, přišli k hrobu za východu slunce
(Marek 16:1, 2).
Odpověď: K zodpovězení této otázky je zapotřebí trochu detektivní práce. Mnozí věří, že Sabat je první den v týdnu, neděle, ale Bible ve skutečnosti říká, že Sabat je den, který přichází těsně před prvním dnem v týdnu. Podle Písma je Sabat sedmým dnem v týdnu, tedy sobotou.
3. Odkud se vzala sobota?
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Sedmého dne dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne odpočinul od všeho svého díla, které konal. Bůh sedmému dni požehnal a posvětil jej (Genesis 1:1; 2:2, 3).
Odpověď: Bůh stvořil Sabat v době stvoření, když stvořil svět. V Sabat odpočinul, požehnal mu a posvětil ho, to znamená, že ho oddělil k svatým účelům.
4. Co říká Bůh o sabatu v Desateru přikázání?
Pamatuj na den odpočinku, abys jej světil. Šest dní budeš pracovat a konat všechnu svou práci, ale sedmý den je odpočinek Hospodina, tvého Boha. V něm nebudeš dělat žádnou práci ani ty, ani tvůj syn, ani tvá dcera, ani tvůj otrok, ani tvá otrokyně, ani tvůj dobytek, ani tvůj host, který je v tvých branách. Neboť v šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře i všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal dni odpočinku a posvětil jej (Exodus 20:8–11).
Hospodin mi pak dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem (Deuteronomium 9:10).
Odpověď: Ve čtvrtém z Desatera nám Bůh říká, že máme zachovávat sedmý den, Sabat, jako Jeho svatý den. Zdá se, že Bůh věděl, že lidé budou mít sklon zapomínat na Jeho Sabat, a proto toto přikázání začal slovem „pamatuj“.
5. Ale nebylo Desatero přikázání změněno?
Exodus 20:1 říká: „Bůh promluvil všechna tato slova [Deset přikázání následuje ve verších 2–17]: Bůh řekl: „Svou smlouvu nezruším ani nezměním slovo, které vyšlo z mých úst“ (Žalm 89:34). Ježíš řekl: „Snadněji pomine nebe a země, než aby selhala jediná čárka ze zákona“ (Lukáš 16:17).
Odpověď: Ne, vskutku! Je nemožné, aby se jakýkoli Boží morální zákon změnil. Všech Desatero přikázání je dodnes závazných. Stejně jako se nezměnilo ostatních devět přikázání, nezměnilo se ani čtvrté přikázání.
6. Dodržovali apoštolové sedmý den sabat?
Pavel k nim podle svého zvyku vešel a po tři soboty s nimi rozmlouval z Písma (Skutky 17:2).
Pavel a jeho skupina vešli v den sabatu do synagogy a posadili se (Skutky 13:13, 14).
V den sobotní jsme vyšli z města k řece, kde se obvykle modlili; posadili jsme se a mluvili jsme k ženám, které se tam shromáždily (Skutky 16:13).
[Pavel] každou sobotu hádal v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky (Skutky 18:4).
Odpověď: Ano. Kniha Skutků jasně ukazuje, že Pavel a raná církev zachovávali Sabat.
7. Uctívali Boha i pohané v sedmý den, Sabat?
Bůh řekl: „Blahoslavený je muž, který se střeží a neznesvěcuje sobotu. Také synové cizinců, kteří se připojí k Hospodinu, každý, kdo se střeží a neznesvěcuje sobotu a pevně drží mou smlouvu, i ty přivedu na svou svatou horu a obraduji je v svém domě modlitby, neboť můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národy.“ (Izajáš 56:2, 6, 7, zvýraznění přidáno).
Apoštolové to učili: Když Židé vyšli ze synagogy, pohané prosili, aby jim tato slova byla kázána příští sobotu. Následující sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby slyšelo Boží slovo
(Skutky 13:42, 44, zvýraznění přidáno).
Každou sobotu mluvil v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky (Skutky 18:4, zvýraznění přidáno)
Odpověď: Apoštolové v rané církvi nejen poslouchali Boží příkaz o sabatu, ale také učili obrácené pohany uctívat Boha v sabat.
8. Ale nebyla snad sobota změněna na neděli?
Odpověď: Ne. Nikde v Písmu není náznak, že by Ježíš, Jeho Otec nebo apoštolové kdykoli, za
jakýchkoli okolností změnili svatý sedmý den Sabat na jakýkoli jiný den. Bible ve skutečnosti učí opak. Zvažte důkazy sami:
A. Bůh požehnal Sabatu.
„Hospodin požehnal den odpočinku a posvětil jej“ (Exodus 20:11).
„Bůh požehnal sedmému dni a posvětil jej“ (Genesis 2:3).
B. Kristus očekával, že Jeho lid bude v roce 70 n. l., kdy byl Jeruzalém zničen, stále dodržovat Sabat.
Ježíš, dobře věděl, že Jeruzalém bude v roce 70 n. l. zničen Římem, a proto své tehdejší následovníky varoval slovy: „Modlete se však, abyste neutekli v zimě ani v den odpočinku.“ (Matouš 24:20, zvýraznění přidáno). Ježíš jasně uvedl, že jeho lid bude dodržovat sobotu i 40 let po jeho vzkříšení.
C. Ženy, které přišly pomazat Kristovo mrtvé tělo, zachovávaly sabat.“ (Marek 15:37, 42), který se nyní nazývá Velký pátek.
Ježíš zemřel „den před Sabatem“ (Marek 15:37, 42), který se často nazývá „Velký pátek“. Ženy připravily koření a masti, aby pomazaly Jeho tělo, a pak „v Sabat odpočívaly podle přikázání“ (Lukáš 23:56). Teprve „když Sabat pominul“ (Marek 16:1), ženy přišly „prvního dne v týdnu“ (Marek 16:2), aby pokračovaly ve své smutné práci. Pak našly Ježíše, jak „vstal časně prvního dne v týdnu“ (verš 9), běžně nazývaného „Velikonoční neděle“. Všimněte si prosím, že Sabat „podle přikázání“ byl den předcházející Velikonoční neděli, které dnes říkáme sobota.
D. Lukáš, autor Skutků apoštolů, se nezmiňuje o žádné změně dne bohoslužeb.
Neexistuje žádný biblický záznam o jakékoli změně. V knize Skutků apoštolů Lukáš říká, že napsal své evangelium (knihu Lukáš) o „všech“ Ježíšových učeních (Skutky 1:1–3). Nikdy však nepsal o změně sabatu.
Každý v Božím věčném království bude světit Sabat.
9. Někteří lidé říkají, že Sabat bude dodržován v Boží nové zemi. Je to pravda?
Jako nová nebesa a nová země, které učiním, zůstanou přede mnou, praví Hospodin, tak zůstane i vaše potomstvo a vaše jméno. A stane se, že od novoluní k novoluní a od soboty k sobotě bude všechno tělo přicházet, aby se klanělo přede mnou, praví Hospodin (Izajáš 66:22, 23).
Odpověď: Ano. Bible říká, že spasení lidé všech věkových kategorií budou na nové zemi dodržovat Sabat.
10. Ale není neděle dnem Páně?
Nazývejme Sabat rozkoší, svatým dnem Hospodinovým (Izajáš 58:13).
Syn člověka je Pánem i nad sobotou (Matouš 12:8).
Odpověď: Bible mluví o Pánově dni ve Zjevení 1:10, takže Pán má zvláštní den. Žádný verš v Písmu však nezmiňuje neděli jako Pánův den. Bible naopak jasně identifikuje sedmý den, Sabat, jako Pánův den. Jediný den, který Pán kdy požehnal a prohlásil za svůj, je sedmý den, Sabat.
11. Neměli bychom světit neděli na počest Kristova zmrtvýchvstání?
Nevíte snad, že všichni, kdo jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Proto jsme byli s ním skrze křest pohřbeni ve smrt, abychom, jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých slávou Otce, i my chodili v novém životě. Neboť jestliže jsme spojeni v podobě jeho smrti, jistě budeme i v podobě jeho zmrtvýchvstání, vědouce, že náš starý člověk byl s ním ukřižován, aby bylo odstraněno tělo hříchu, abychom již nebyli otroky hříchu? (Římanům 6:3–6)
Odpověď: Ne! Bible nikdy nenavrhuje světit neděli na počest vzkříšení ani z jakéhokoli jiného důvodu. Krista ctíme tím, že posloucháme Jeho přímá přikázání (Jan 14:15), nikoli tím, že místo Jeho věčného zákona nahrazujeme lidskými tradicemi.
12. Pokud tedy zachovávání neděle není v Bibli, čí to byl nápad?
Bude se chtít měnit časy i zákony (Daniel 7:25). Svou tradicí jste zneplatnili Boží přikázání. A nadarmo mě uctívají, když učí lidská přikázání (Matouš 15:6, 9). Její kněží přestupují můj zákon a znesvěcují mé svaté věci. Její proroci je pokrývají nešlehanou maltou a říkají: „Takto praví Panovník Hospodin,“ když Hospodin nemluvil (Ezechiel 22:26, 28).
Odpověď: Asi 300 let po Ježíšově zmrtvýchvstání, částečně kvůli nenávisti vůči Židům, zbloudilí muži navrhli, aby se Boží svatý den uctívání změnil ze soboty na neděli. Bůh předpověděl, že se to stane, a stalo se. Tento omyl byl přenesen na naši nic netušící generaci jako fakt. Svěcení neděle je však tradicí pouhých lidí a porušuje Boží zákon, který přikazuje svěcení Sabatu. Pouze Bůh může svatý den učinit. Bůh požehnal Sabatu a když Bůh žehná, žádný člověk to nemůže zvrátit (Numeri 23:20).
13. Ale není nebezpečné manipulovat s Božím zákonem?
Nepřidávej nic k slovu, které ti přikazuji, ani z něj neuber, abys zachovával přikázání Hospodina, svého Boha, která ti přikazuji. (Deuteronomium 4:2) Každé slovo Boží je čisté. Nepřidávej nic k jeho slovům, aby tě nepotrestal a nebyl bys shledán lhářem. (Přísloví 30:5, 6)
Odpověď: Bůh lidem zakázal měnit Jeho zákon, ať už škrtáním nebo doplňováním. Manipulace s Božím zákonem je jednou z nejnebezpečnějších věcí, které může člověk udělat, protože Boží zákon je dokonalý a je určen k tomu, aby nás chránil před zlem.
14. Proč Bůh vůbec stvořil Sabat?
A. Znamení stvoření.
Pamatuj na den odpočinku, abys jej světil. Neboť v šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře i všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal dni odpočinku a posvětil jej. (Exodus 20:8, 11)
B. Znamení vykoupení a posvěcení.
„Dal jsem jim také své soboty, aby byly znamením mezi mnou a nimi, aby poznali, že já jsem Hospodin, který je posvěcuje.“ (Ezechiel 20:12)
Odpověď: Bůh dal Sabat jako dvojí znamení: (1) Je to znamení, že stvořil svět za šest doslovných dnů, a (2) je to také znamení Boží mocné moci vykoupit a posvětit lidi. Pro křesťana je přirozenou reakcí milovat sedmý den Sabat jako Boží drahocenné znamení stvoření a vykoupení (Exodus 31:13, 16, 17; Ezechiel 20:20). Je velmi neuctivé pošlapávat Boží Sabat. V Izajáši 58:13, 14 Bůh říká, že všichni, kdo chtějí být požehnáni, musí sestoupit z Jeho svatého dne.
15. Jak důležité je světit Sabat?
Hřích je bezpráví [přestoupení zákona] (1 Jan 3:4).
Mzdou za hřích je smrt (Římanům 6:23).
Kdo by zachoval celý zákon a v jednom bodě selhal, provinil se všemi věcmi (Jakub 2,10).
I Kristus trpěl za nás a zanechal nám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích (1. Petrův 2:21).
Stal se původcem věčné spásy pro všechny, kdo ho poslouchají (Židům 5:9).
Odpověď: Je to otázka života a smrti. Sabat je chráněn a dodržován čtvrtým přikázáním Božího zákona. Úmyslné porušení kteréhokoli z Desatera je hřích. Křesťané budou rádi následovat Kristův příklad v dodržování sabatu.
16. Jak se Bůh staví k tomu, že náboženští vůdci ignorují sabat?
„Její kněží přestupovali můj zákon a znesvěcovali mé svaté věci; nerozlišovali mezi svatým a nesvatým… a zakrývali si oči před mými sobotami, takže jsem mezi nimi znesvěcen. … Proto jsem na ně vylil svůj hněv“ (Ezechiel 22:26, 31).
Odpověď: Zatímco někteří náboženští vůdci zachovávají neděli posvátnou, protože nevědí nic lepšího, ti, kteří to úmyslně činí, znesvěcují to, co Bůh nazval svatým. Tím, že mnoho náboženských vůdců zakrývalo své oči před Boží pravou sobotou, způsobili, že ji znesvěcují i další. Miliony lidí byly v této věci uvedeny v omyl. Ježíš pokáral farizeje za to, že předstírají, že milují Boha, zatímco svou tradicí ruší jedno z Desatera přikázání (Marek 7:7–13).
17. Opravdu se zachovávání Sabatu týká lidí osobně?
Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání (Jan 14,15).
Kdo ví, co dělat dobře, a nečiní to, pro toho je to hřích (Jakub 4:17).
Blahoslavení jsou ti, kdo zachovávají jeho přikázání, aby měli právo k stromu života a mohli vejít branami do města (Zjevení 22:14).
Řekl jim [Ježíš]: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.“ (Marek 2:27)
Odpověď: Ano! Sabat je dar od Boha, který ho pro vás stvořil jako oddech od světa! Je přirozené, že lidé, kteří Ho milují, chtějí dodržovat Jeho přikázání o sabatu. Láska bez dodržování přikázání ve skutečnosti vůbec není láskou (1. Janův 2:4). Je to rozhodnutí, které musíme všichni učinit, a nemůžeme se mu vyhnout. Dobrou zprávou je, že rozhodnutí dodržovat sabat vám hluboce požehná!
V Sabat se můžete bez obáv zastavit – bez výčitek svědomí! – se svými běžnými denními činnostmi, jako je práce a nakupování, a místo toho trávit čas se Stvořitelem vesmíru. Uctívání Boha s ostatními věřícími, trávení času s rodinou, procházky v přírodě, čtení duchovně povznášejících materiálů a dokonce i návštěvy a povzbuzování nemocných jsou dobrými způsoby, jak světit Sabat. Po stresu ze šesti dnů práce vám Bůh dal dar Sabatu, abyste si odpočinuli od své práce a nasytili svou duši. Můžete věřit, že On ví, co je pro vás nejlepší!
18. Chtěli byste ctít Boha tím, že budete světit jeho sedmý den, Sabat?
Odpověď:
Otázky k zamyšlení
1. Ale není Sabat jen pro Židy?
Ne. Ježíš řekl: „Sabat byl ustanoven pro člověka“ (Marek 2:27). Není jen pro Židy, ale pro lidstvo – všechny muže a ženy na celém světě. Židovský národ neexistoval až do 2 500 let po ustanovení sabatu.
2. Není Skutky 20:7–12 důkazem, že učedníci světili neděli?
Podle Bible každý den začíná západem slunce a končí dalším západem slunce (Genesis 1:5, 8, 13, 19, 23, 31; Levitikus 23:32) a temná část dne je první. Sabat tedy začíná v pátek večer západem slunce a končí v sobotu večer západem slunce. Toto setkání, o kterém se hovoří ve Skutcích 20, se konalo v temnou část neděle, neboli v to, čemu dnes říkáme sobotní noc. Bylo to sobotní večerní setkání a trvalo až do půlnoci. Pavel byl na rozlučkové cestě a věděl, že tyto lidi už neuvidí (verš 25). Není divu, že kázal tak dlouho! (Žádná pravidelná týdenní bohoslužba by netrvala celou noc.) Pavel byl připraven odjet další den (verš 7). Lámání chleba zde nemá žádný zvláštní význam, protože lámali chléb denně (Skutky 2:46). V této pasáži není žádný náznak toho, že by první den byl svatý, ani že by ho tito první křesťané za svatý považovali. Neexistuje ani žádný důkaz o tom, že by sabat byl změněn. (Mimochodem, toto setkání je pravděpodobně zmíněno pouze kvůli zázraku vzkříšení Eutycha poté, co zemřel pádem.) V Ezechielovi 46:1 Bůh odkazuje na neděli jako na jeden ze šesti pracovních dnů.
3. Nemluví 1. Korintským 16:1, 2 o darech nedělní školy?
Ne. Zde se nemluví o veřejném bohoslužebním shromáždění. Peníze měly být odkládány soukromě doma. Pavel psal, aby požádal církve v Malé Asii, aby pomohly svým chudým bratřím v Jeruzalémě (Římanům 15:26–28). Všichni tito křesťané světili sobotu, a tak Pavel navrhl, aby v neděli ráno, po skončení soboty, odložili něco stranou pro své potřebné bratry, aby to měli po ruce, až přijde. Mělo se to dělat soukromě, jinými slovy, doma. Zde se nemluví o neděli jako o svatém dni.
4. Ale neztratil se čas a nezměnily se dny v týdnu od dob Krista?
Ne. Učenci a historici se shodují, že ačkoli se kalendář změnil, týdenní sedmidenní cyklus se nikdy nezměnil. Proto si můžete být jisti, že náš sedmý den je tentýž sedmý den, který Ježíš světil!
5. Není Jan 20:19 záznamem o učednících, kteří zavedli svěcení neděle na počest vzkříšení?
Ne. Učedníci v této době nevěřili, že došlo ke vzkříšení. Sešli se tam ze strachu před Židy. Když se Ježíš objevil mezi nimi, pokáral je, protože nevěřili těm, kteří ho viděli po jeho zmrtvýchvstání (Marek 16:14). Nic nenasvědčuje tomu, že by považovali neděli za svatý den. Pouze osm textů v Novém zákoně zmiňuje první den v týdnu a žádný z nich nenaznačuje, že je svatý.
6. Neruší Koloským 2:14–17 sedmý den Sabat?
Vůbec ne. Vztahuje se to pouze na každoroční, ceremoniální sabaty, které byly stínem věcí budoucích, a nikoli na sedmý den Sabat. Ve starověkém Izraeli existovalo sedm ročních svatých dnů neboli festivalů, které se také nazývaly sabaty (viz Leviticus 23). Ty byly navíc k nebo vedle Pánových sabatů (Leviticus 23:38) neboli sedmého dne Sabatu. Jejich hlavní význam spočíval v předznamenání nebo poukazování na kříž a končil u kříže. Boží sedmý den Sabat byl ustanoven před Adamovým hříchem, a proto nemohl předznamenávat nic o vysvobození z hříchu. Proto Koloským 2 rozlišuje a konkrétně zmiňuje sabaty, které byly stínem.
7. Není podle Římanům 14:5 den, kdy se držíme Boha, věcí osobního názoru?
Všimněte si, že celá kapitola se věnuje vzájemnému souzení (verše 4, 10, 13) kvůli pochybným věcem (verš 1). Problém se zde netýká sedmého dne Sabatu, který je součástí morálního zákona, ale jiných náboženských dnů. Židovští křesťané soudili pohanské křesťany za to, že je nedodržovali. Pavel jednoduše říká: „Nesuďte jeden druhého.“ Tento ceremoniální zákon již není závazný.
Contact
📌Location:
Muskogee, OK USA
📧 Email:
team@bibleprophecymadeeasy.org
